„Máme stejnou cenu jako Pražáci“

Vysočina - Jeden obyvatel Prahy má vyšší cenu než například člověk z Podmoklan na Havlíčkobrodsku. Alespoň to plyne z přerozdělování daňových příjmů obcím. Zatímco Praha dostává na jednoho obyvatele zhruba 33 tisíc korun, Podmoklany jen šest tisíc.
     Právě na to včera upozornila asi tisícovka obcí z celé republiky. Mezi nimi byly asi čtyři desítky sídel z Vysočiny. Vesměs obce o několika desítkách až stovkách obyvatel, ale třeba i osmitisícové Moravské Budějovice. Na dopravní značky označující vjezd do obce připevnily tabulku s nápisem „Daňově diskriminovaná obec“.
     „Chceme nenásilnou formou upozornit na daňovou diskriminaci. Potřebujeme, aby si lidé všimli, jak jsou obce dotovány, jak obrovské jsou mezi nimi rozdíly,“ vysvětlil starosta Podmoklan Jiří Zatřepálek. „A lidi to opravdu zajímá. U cedule zastavují auta a někteří řidiči se ptají, co to znamená,“ dodal.
     Systém takzvaného rozpočtového určení daní opravdu není pro menší města a obce výhodný. Vybrané daně ministerstvo financí přerozdělí obcím podle klíče, ve kterém rozhoduje počet obyvatel.
Pokračování na str. C2

Pokračování ze str. C1
Čím více má město obyvatel, tím více peněz na hlavu občana dostane. Podle informací Sdružení místních samospráv, které včerejší akci pořádalo, se mezi všechna česká města a obce ročně z daní rozdělí 116 miliard korun. Z toho 49 procent dostanou čtyři největší města -Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, v nichž žije ale jen pětina obyvatel. Sdružení místních samospráv navrhuje, aby z peněz přerozdělovaných největším městům byla asi třetina převedena na obce a malá města.
     „Při tom na menší obce se klade čím dál víc povinností. Musíme třídit odpady, mít čistírnu odpadních vod. K tomu i my chceme mít opravené silnice a chodníky, dávat peníze na kulturu a sport. Ale v současném systému přerozdělení daní na to nemáme,“ konstatoval starosta Havlíčkovy Borové Roman Brukner. Mezi protestujícími byly i Křižánky na Žďársku s necelými 400 obyvateli. Tato obec ročně z daní dostává kolem tří milionů korun. „Většinu z nich musíme dát do školy,“ podotkl starosta Jan Sedláček. Peníze by obec potřebovala hlavně na uskutečnění dotovaných projektů. Chystá například opravy cest a stavbu bytového domu, dříve již investovala do centra, které slouží místním i turistům. Na jeho stavbu sehnala dotace, ale ty se vyplácejí až zpětně, proto se napřed musela výrazně zadlužit.
     S tím, že jsou menší obce daňově diskriminovány, souhlasí i starosta Dobronína na Jihlavsku Jiří Vlach. Rozmístění protestních tabulí podle jeho názoru ale tento problém nevyřeší. Podle něj by se na návrhu legislativních změn měly obce a města dohodnout v rámci Svazu měst a obcí, pak by pro své požadavky měly získávat podporu napříč politickými stranami.
     Problémové je umístění cedulí i vzhledem k zákonu. Ten totiž povoluje na jeden sloupek s značkou začátku obce umístit pouze dodatkové tabulky Nejvyšší dovolená rychlost nebo značku uvádějící číslo silnice.
     „Takového sdělení lze chápat spíše jako reklamu a z toho také vyplývá proces celého správního řízení včetně vyřízení povolení nebo úhrady správního poplatku,“ upozornila Ivana Ševecová z oddělení správy komunikací krajského úřadu. „I proto necháme ceduli na značce jen jeden den, pak ji vyvěsíme u obecního úřadu,“ podotkl Zatřepálek.
     Vysočina je mezi kraji daňovou diskriminací nejvíce postiženými. Na venkovské Vysočině je 704 měst a obcí. Nejlidnatější Jihlava má kolem 50 tisíc obyvatel. Aby tuto hranici ke konci roku překročila a posunula se do vyšších příjmů, musela několikrát obyvatele „kupovat.“



Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina